Navštivte nás i zde:
Validace
pozn.: Na hlavní stránce v novinkách se zobrazují pouze příspěvky zveřejněné v aktuálním kalendářním měsíci.
Starší články naleznete v archivu (odkazy vpravo).
Vláďa, 11.4.2011
Matný report z koncertu v Motoráji
V pátek 8.4. jsme odehráli v pořadí jubilejní patnácté vystoupení, nyní v Motoráji, kde jsem s Tomásem slavil narozeniny. Mezi pozvanými kapelami nechyběli naši tradiční parťáci: Třetí Rande, coby skupina tímto ohlašující svou derniéru na hudební scéně, Hliníkové lopatky dědečka Pipýna a Rozhuda. Zprvu se vše vyvíjelo podle představ - Ranďáci pěkně zostra načali večer, podporováni křepčícím publikem i panem zvukařem, který svou práci zvládl bravurně. Možná i proto, že naše rozpoložení odpovídalo spíše účasti na oslavě než skutečnosti, že za chvíli hrajeme, se některým z nás v momentech těsně před koncertem vystupovat příliš nechtělo. Za chvíli jsme ale již stáli na podiu a ohlašovali začátek své třičtvrtěhodinky. Trochu jsme přeskládali playlist, který nyní sestával z rekordních patnácti skladeb, mezi nimiž figurovala i zbrusu nová píseň o warťákovi, která i přes dosud nehotový text sklidila slušný aplaus. Baladický ráz a (rovněž rekordních) více než pět minut délky se zdálo být pro fanoušky příjemným překvapením. Atmosféra byla výborná, publikum tradičně odzpívalo Svini za nás. Jako přídavek jsme zahráli cover skladby Territorial pissings pro uctění památky jejího autora, který byl toho dne přesně před sedmnácti lety nalezen mrtvý ve svém domě. Můj celkový dobrý dojem z nazvučení a také z toho, že jsme se během hraní až na výjimky nedopouštěli zásadnějších chyb, se potvrdil hned po koncertě, poněvadž reakce jednotlivých příznivců (byť včetně těch, co naši kapelu dobře neznají nebo těch, kteří s námi naopak zažili ledacos) byly veskrze velmi pozitivní. Postupem času gradovalo veselí: po nás nastoupily Lopatky, které své představení otevřely setem pár skladeb od Nirvany a dále pokračovaly klasickým psychedelicky laděným repertoárem. Kluci nám oslavencům ve finále veřejně pogratulovali na podiu, načež svůj koncert zakončili tím snad nejméně očekávaným způsobem: z aparátů se najednou začaly linout známé motivy naší Flanelové košile! Chvilku jsme nevěřícně koukali, následně si začali užívat roli posluchačů a pak zase nevěřícně koukali, co všechno se dá se třemi akordy provést. Rozhuda, která zakončila hudební produkci celého večera, rozhodně nezklamala, pěkně zahrála a dokázala udržet k podiu směrovanou pozornost davů jinak pomalu domů se trousících účastníků akce.
Hrozně moc chci poděkovat všem, kdo přišli a užili si večer aspoň z poloviny toho, co já. Jediným podstatným negativem byla
neočekávaně hluboká prodělečnost celé akce, protože kelímku přilepeného na futrech si všiml málokdo. Příště zahrajeme 30.4. v Matrixu!