admin, 26.11.2010

Tomáš Urbánek: před koncertem se obávám předčasného ožrání

První zkušenosti s živým vystupováním obvykle provází větší či menší dávka nervozity. Jak jsi v tomto ohledu prožíval svůj premiérový koncert?

Samozřejmě, že nervozita tam byla, ale přece jenom, u basy se nějaká ta chybka promine snadněji než třeba u sólové kytary nebo zpěvu, tím jsem se uklidňoval. Se svým výkonem jsem rozhodně spokojen nebyl, ale převládal dobrý pocit z kladného přijetí a podpory fanoušků, kteří tehdy v Exitu vytvořili neskutečnou atmosféru (pamětníci jistě vzpomenou, že mezi diváky byli i dva z mých spoluhráčů ze Smyslu). Celkově mohu říct, že se před koncertem spíše obávám věcí, které nemohu ovlivnit (prasklá struna, nefunkční basa/kombo/kabel, předčasné ožrání) než vlastních chyb. Veškerá nervozita ale padá se začátkem koncertu - když zjistím, že všechno funguje, jak má, tak si to začnu užívat.

Po ukončení svého působení v BT ses letos v létě vrátil zpět do Smyslu; mezitím jsme od května 2009 vystupovali se Slávou Safonkinem, přičemž na většině koncertů ses byl i podívat. Věřím, že nejen mne by zajímalo, jaké rozdíly po všech stránkách vnímáš mezi podobou Smyslu před a po tvém angažmá v Burning Tone...

Určitě nejznatelnější rozdíl je v tom, že všichni členové kapely jsou na podstatně vyšší úrovni jak hudebně, tak přístupem. Starý Smysl jsem vnímal jako stále ještě rané stadium kapely a mám rozhodně velkou radost z toho, že se to klukům po mém odchodu se Slávovou pomocí povedlo dotáhnout až do současné podoby. Nejvíc je změna vidět asi na zkouškách - dříve jsme na sebe ve zkušebně spíše bezradně koukali a každý se pokoušel něco zahrát, teď za dvě hodiny stihnem dvakrát sjet celý playlist a případně ještě nacvičit nový song.

Na tohle mám podobný názor a jsem rád, že se nám podařilo Smysl rozhýbat v nepoměrně větším měřítku, než se v dobách našeho raného působení mohlo zdát, a že ses vrátil do již poměrně slušně zavedené kapely. Ještě stručně k tvému pohledu na Smysl, nyní z hlediska hudebního stylu, který hrajeme. Býváme klasifikováni mnohoznačně: setkal jsem se s mnoha škatulkami typu zevl rock, alternativní či flanelový punk, nedávno mě napadlo, že možná vlastně hrajeme cosi jako "power folk". Shledáváš tedy od našich počátků progresi i co do žánru, který svou tvorbou představujeme?

Power folk se mi zdá jako celkem trefné označení našich starších skladeb, ale myslím, že s postupem času, možná trochu paradoxně, konečně začínáme hrát ten špinavej punk, po kterém jsme už tehdy tak toužili. Co se týče dalšího vývoje, rozhodně bych se nebál experimentování se specifičtějšími žánry, už poměrně dlouho mě láká vyzkoušet něco ve stylu new wave, případně NDW (samozřejmě i s německým textem). Pomalu již nastává čas opustit některé staré songy a budem se snažit, aby byly nové kousky fanoušky přijaty stejně dobře jako osvědčené fláky.

pokračovat na stránku 3/3